Liečivé Konope

VIEME V ČOM KONOPE VYNIKÁ

Konope (technické konope) má výrazne protizápalové, hojivé, antibakteriálne a proti virózne účinky. Pomáha tak pri bežných problémoch ako aj pri vážnych nemociach. Zvlášť sa výťažky z konope osvedčujú pri liečbe tzv. civilizačných nemociach a chorôb spojených so starnutím. Konopné semená a olej sú jedným z najlepších zdrojov esenciálnych mastných kyselín. Okrem vzácnej kyseliny gamma-linoleovej, obsahujú aj omegu 6 a omegu 3 v dokonalom pomere 3 : 1. Na porovnanie ich ľudská koža obsahuje v pomere 4 : 1. Obsahuje takisto všetkých osem esenciálnych aminokyselín. Esenciálnymi hlavne preto, že ich ľudské telo nedokáže vyrobiť samé a preto ich musíme prijímať z potravy alebo vstrebávaním.

Jednou z hlavných funkcií lipidov a tukov v kozmetických prípravkoch je, že po ich vstrebaní hornými vrstvami kože vytvárajú bariéru, ktorá zabraňuje postupnému strácaniu kožnej vlhkosti a praskaniu kože. Pri tejto zábrane ostane Vaša pokožka jemná a hladká. Konope ako také ma ale takisto veľmi silné analgetické a protizápalové účinky, ktoré v svojej podstate zabraňujú starnutiu kože. Dokáže posilniť tvorbu lipidov v pokožke, čím pomáha zaistiť predovšetkým regeneráciu kožných buniek a chránenie pred infekciami a podráždením.

Jedna hrsť konopných semien pokryje potrebu proteínov a mastných kyselín dospelého človeka na jeden deň!

KONOPE SE VRACIA!

Ako už v dávnej minulosti sa aj v dnešnej dobe používa konope predovšetkým vďaka svojim výrazným liečebným účinkom. V posledných rokoch boli vypracované celé rady vedeckých posudkov a štúdií, ktoré len potvrdzujú to čo naši predkovia už dávno vedeli – konope lieči. História konope ide ruka v ruke s históriou osídľovania a celým vývojom ľudskej spoločnosti. Jej využitie sa storočiami rozširovalo na všetky kontinenty, predovšetkým vďaka jej odolnosti a rýchlej adaptabilite. Konope nachádzalo svoje uplatnenie v širokom spektre každodenného života: výroba papieru, oblečenia, olejov, impregnačných látok a farieb.

Dávne korene konope siahajú až do starej Číny, kde sa najprv využívala ako kultúrna rastlina, a neskôr ju starý Egypťania už začali používať aj v lekárstve, konkrétne k terapií rôznych zápalov. Onedlho ľudia zistili aj ďalšie vlastnosti konope a začali ju využívať ako oddychovú drogu. Je ale dôležité vedieť, že v súčasnosti sa tento druh nevyužíva na výrobu kozmetických výrobkov.

Ústup konope sa začínal prejavovať v 19 storočí, kedy k jej vymiznutiu prispeli hlavne zdokonalená technológia spracovania bavlny, zrušenia otroctva (vtedy lacnej pracovnej sily) a objav syntetických vlákien v 20 storočí.

V súčasnosti sa konope začína znovu využívať hlavne v Európe a Severnej Amerike  predovšetkým pre jej všestrannosť a nepatrnú ekologickú záťaž.

Veľká pozornosť sa ale sústredí vo vedeckých kruhoch, kde sa odborníci venujú jej obrovským liečivým vlastnostiam v liečbe závažných onemocnení ako aj v bežnom živote.

ČO SÚ TO KANABINOIDY?

Kanabinoidy sú látky, ktoré sa v prírode vyskytujú iba v rastlinách konope. Využívanie týchto látok živými organizmami sa nazýva kanabinoidný systém.

Tento systém existuje už 600 miliónov rokov a vyvinul sa v dávnych dobách ešte pred príchodom dinosaurov. Neustále sa vyvíja a je prítomný vo všetkých vyšších živočíšnych druhoch. Kanabinoidný systém má kľúčový vplyv na celú radu životných funkcií včetne rozmnožovania a tiež príjmu potravy.

Vedecké práce prevedené v posledných rokoch poukazujú na to, že sa kanabinoidné receptory nachádzajú v centrálnej nervovej sústave a v mnohých periférnych tkanivách včetne imunitného, reprodukčného  a zažívacieho systému, v symatických gangliách, hormonálnych žľazách, tepnách, pľúcach a srdci, v oku a v kostiach, zažívacom ústrojenstve a v pokožke. Predpokladá sa, že sa tento zoznam v budúcich rokoch ešte rozšíri, a tým sa i otvorí cesta k výskumu liečebných účinkoch kanabinoidov u ďalších ochoreniach.

V minulosti bol hlavný dôraz kladený na klinický výskum účinnosti kanabinoidov pre liečenie chronickej bolesti a nervových porúch. Dnes sa však skúmajú ich účinky na liečbu nádorových ochorení a chorôb súvisiacich s poruchami imunitného systému – reumatická artritída, cukrovka, lupienka / psoriáza, roztrúsená skleróza apod.

Ďalší potenciál sa skrýva v možnosti využitia kanabinoidov pre liečbu alkoholovej a drogovej závislosti, Parkinsonovej nemoci a poškodenia pamäti pri Alzheimerovej nemoci.

POPIS FUNKCIE ENDOCANNABINOIDOVÉHO SYSTÉMU

V našom tele existuje vitálne dôležitý systém, v ktorého rámci pôsobia účinné látky, ktoré si náš organizmus vyrába prirodzenou cestou, a ktoré je  možno nahradiť látkami obsiahnutými v konope.

Telo si vyrába látky nazývané endokanabinoidy, ktoré sa viažu na kanabinoidné receptory a ich prostredníctvom pôsobia na organizmus. Tieto receptory môžeme nájsť v rôznych orgánoch ako aj v pokožke. Predovšetkým sú však koncentrované v mozgu, samozrejme v oblastiach mozgu, ktoré sú zodpovedné za respiračné a kardiovaskulárne poruchy. Preto u liekov na bázy kanabinoidov nehrozí riziko respiračných a kardiovaskulárnych porúch, ktoré sú u rady iných liekov bežnými vedľajšími účinkami.

Jednou z látok, ktoré sa na vyššie spomenuté receptory viažu, je endokanabinoid anandamid. Anandamid po prvé izoloval Prof. RNDr. Lumír Ondrej Hanuš, DrSc. (nar. 1947) z Hebrejskej univerzity v Jeruzaleme v roku 1992.

PREČO JE ENDOKANABINOIDNÝ SYSTÉM TAK DÔLEŽITÝ

výsledky funkcie kanabinoidných receptorov s liečebným prínosom zahrňujú analgesii, uvoľňovanie svalov, imunosupresi, protizápalový účinok, protialergický účinok, zlepšenie nálady, stimuláciu chuti k jedlu, antiementický účinok, zníženie vnútro – očného tlaku, bronchodilatáciu, neuroprotektívny a antineoplastický (protinádorový) účinok.

Endokanabinoidy majú v zrovnaní s fytokanabinoidy získavanými z konope rozdielne chemické zloženie, ale pôsobia podobne. Preto je možné vyrovnávať nedostatok týchto látok, vyrábaných prirodzenou cestou v našom tele, dodaním kanabinoidov z konope. To tiež zjednodušeným spôsobom vysvetľuje liečebné pôsobenie konope na celú radu nemocí alebo ochorení.

Endokanabinoidy zaisťujú celú radu životne dôležitých funkcií včetne imunitného systému a takisto regulujú príjem potravy. Napomáhajú organizmu vyrovnávať sa s fyziologickým, biochemickým ako aj s psychickým stresom, ktorému je človek vystavovaný okolím. Majú pozitívny vplyv na schopnosť človeka učiť sa novým poznatkom a vyrovnávať sa s nimi. Endokanabinoidy podobne ako imunitný systém chránia organizmus proti útokom na bázy proteínov.

Tieto látky nás takisto chránia proti nadmernej protizápalovej reakcií organizmu spôsobenej akumuláciou voľných radikálov v priebehu života, čo je príčinou vzniku mnohých tzv. civilizačných ochorení postihujúcich predovšetkým starnúcu populáciu. Hladinu endokanabinoidov v organizme môžeme stimulovať zvýšeným príjmom esenciálnych mastných kyselín (omega 3 a 6), ktoré nájdeme v ideálnom pomere pre ľudský organizmus napr. v konopnom oleji. Pokiaľ je deficit už príliš veľký, je možné pokúsiť sa nahradiť chýbajúce endokanabinoidy ich prírodnou obdobou z konope. Synteticky vyrábané kanabinoidy sa príliš neosvedčujú, pretože kanabinoidy na organizmus pôsobia v synergii (všetky spoločne) a iba v rastline ich nájdeme v prirodzenej kombinácií potrebnej k tomu, aby sa prejavil ich plný liečivý účinok.

KONOPE: NESPRAVODLIVO ODSUDZOVANÁ

Konopa, cannabis, konope, niekde aj ganja alebo tráva... Kontroverzná a  po celom svete často diskutovaná rastlina. Niektorí ju zatracujú, iní ju považujú za zázrak prírody. Či už patríte k jej fanúšikom alebo k oponentom, liečivé účinky a rôzne prospešné využitia konope sú nepopierateľné. Mohlo by sa zdať, že vo svete je čoraz viac oponentov konope. V minulosti to však bolo presne naopak.

Predstavte si, že pestovanie konope bolo doslova povinnosťou. V 17.-stom storočí boli dokonca v Spojených štátoch postupne zavádzané konopné zákony, ktoré jej pestovanie prikazovali. Do 19.-teho storočia bolo konope navyše legálnym platidlom vo veľkej časti Ameriky. V Anglicku hrozili ľuďom, ktorí odmietali pestovať konope, pokuty a napríklad vo Virgínii až uväznenie! V  dnešnej dobe je to pre nás možno trošku zvláštne, ale keď uvážime jej bohaté využitie v minulosti, nie až tak prekvapujúce. To, čo je pre nás bavlna teraz, bolo v minulosti pre ľudstvo konope. A dokonca ešte viac. Takmer všetky tkaniny, vrátane odevov, posteľnej bielizne, plienok a dokonca aj lodných plachiet, boli vyrábané z konope. A na rozdiel od bavlny, pri pestovaní konopy nie je potrebné používať žiadne chemikálie, keďže je v podstate odolná voči škodcom a pri svojom raste ničí burinu naokolo. Konopa siata sa vďaka svojej húževnatosti môže pestovať vo väčšine klimatických pásiem. Ďalšie obrovské využitie našla táto nenáročná rastlinka pri výrobe papiera. Väčšina biblií do roku 1883 bola vyrobená práve z konope. Predstavte si, aký paradox by to, vzhľadom na povesť konopy, bol v  terajšej dobe. Mala skutočne stovky spôsobov využitia. A nie je tomu inak ani dnes.

Za nezanedbateľné bolo a doteraz je považované jej pôsobenie v liečiteľstve a pri výrobe rôznych potravín. Olej z konope totiž vo výraznej miere prispieva k  samoliečebným schopnostiam tela. Tento konopný olej dokonca obsahuje najideálnejší pomer omega-6 a omega-3 mastných kyselín pre potreby organizmu, a to 3:1. Osvedčil sa pri záchvatoch kašľa, únave, bolestiach hlavy, kŕčoch a dokonca pri liečbe epilepsie. Nielen olej, ale aj konopné semeno je expertom na liečbu rôznych ochorení. Obsahuje obrovské množstvo gama-linolovej kyseliny, vďaka čomu je vhodné pri liečbe neurodermatitídy, ekzémov a akné. Takto bol používaný konopný olej a konopné semienka v minulosti. Povedzme si však niečo o súčasnom využití konope. Vo všeobecnosti rozlišujeme dva základné poddruhy alebo varianty konope.

Prvý, známy ako konope siate alebo tiež technické konope, je využívaný najmä v priemysle. Zaujímavejší je druhý variant, a to cannabis alebo indická konope. Má charakter drogy, obsahuje totiž vysoký obsah psychoaktívnej látky THC. Avšak, alebo možno práve preto, je indická konope vo veľkej miere využívaná v zdravotníctve a kozmetike. Jej účinky sú naozaj mimoriadne, dokonca aj pri náročných diagnózach. Zo zaujímavých uvedieme napríklad tieto:

To samozrejme neznamená, že pri takýchto vážnych problémoch a kožných ochoreniach prestanete počúvať rady lekárov, či užívať lieky. Konopný olej dokáže podľa slov dermatológov značne zlepšiť stav pacienta, o ktorý sa mnoho krát bezvýsledne snažili. Avšak dôležité je zároveň dodržiavať predpísanú liečbu a pokožku dôkladne ošetrovať.

V minulosti bolo Slovensko mimoriadne známym pestovateľom konope. Zlom však nastal v roku 1987, kedy bolo jej pestovanie vážne obmedzené. Od roku 2009 je však možné pestovať určité odrody konope opäť aj u nás. Našťastie, ak máte záujem o používanie konopnej kozmetiky, nemusíte hneď konope začať pestovať. Stačí vyskúšať účinky niektorých dostupných produktov na vlastnej koži. A to bezpečne a bez hrozby, že získate povesť kriminálnika.

TECHNICKÉ KONOPÍ

Konopí, konkrétně jeho středoruské odrůdy, patří vedle lnu k tradičním vlákenným rostlinám pěstovaným na našem území. Největšího rozmachu dosáhlo jeho pěstování v 18. a v první polovině 19. století. Po roce 1840 byly do provozu uvedeny tři továrny na zpracování konopných vláken (textilní továrna J. R. Schindlera u Českého Krumlova, přádelna konopí firmy Heinik v Přerově a závod p. Peruce v Kunově ve Slezsku). Od počátku 20. století podléhaly domácí producenti vlákna levnějšímu dovozu bavlny, juty a sisalu a později boomu syntetických vlákenných materiálů (silon, nylon,…). Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi zůstávalo pěstování konopí i nadále rozšířené. Pěstovalo se zde v selských usedlostech a jako rostlina domácí se tak i zpracovávalo. Získané vlákno sloužilo především k výrobě motouzů, provazů, pytlů, sítí apod. V porovnání s Rakouskem, kde se počítala rozloha konopí na desetitisíce hektarů, byly však naše stovky zanedbatelné.

Osevní plochy se po 1. světové válce pohybovaly v Československu kolem 9000 ha, v roce 1930 poklesly na 4500 ha. V roce 1935 při osevní  ploše 7394 ha k nám bylo dovezeno  3500 tun konopí. V té době odborné časopisy píší o konopí jako o ,,nové náhradní plodině“. O jeho pěstování se rozsáhle diskutovalo, odborníci se zabývali výzkumem a pokusy s kvalitními odrůdami. Rozšíření pěstování však naráželo na podobné problémy jako dnes. Chyběl zpracovatelský průmysl a tedy odbyt vypěstovaného materiálu. Výkupní ceny určoval levný dovoz především z Ruska, Itálie a Jugoslávie. V českých zemích bylo konopím setým naposledy oseto podle údajů Českého statistického úřadu 220 ha v roce 1955, v dalších letech se jeho pěstování přesunulo na území Slovenska. Tam bylo pěstováno v nejúrodnějších oblastech Podunají a Nitranska. Začátkem 60. let byla vyšlechtěna místní odrůda Rastislavické. Poslední tírna na Slovensku ukončila provoz v roce 1987. Většina strojního zařízení byla od té doby rozprodána nebo znehodnocena.

V letech 1996-1999 probíhal na žádost Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR projekt ,,Vhodnost pěstování konopí pro průmyslové využití v České republice“. Projekt zpracovával bývalý státní výzkumný ústav Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. ve spolupráci s dalšími subjekty (Výzkumný ústav roslinné výroby ad.). Výzkum prokázal, ,,…že konopí seté je perspektivní technická plodina se širokými možnostmi uplatnění v různých odvětvích průmyslu“. Výstupem projektu je metodika pěstování technického konopí v ČR. Do roku 1996 nebylo u nás pěstování konopí v rozporu s legislativou, neboť v listině povolených odrůd byly zapsány hned dvě konopné odrůdy (Rastislavské a UNICO B). Pravdou je,  že nesplňovaly současné přísné normy EU co se týče obsahu THC pod 0,3 % (ústní informace p. Holubáře z ÚKZUZ, www.ukzuz.cz) 1. Ledna 1999 vstoupil v platnost zákon č. 167/98, ,,O návykových látkách“, který upravuje pěstování konopí spolu s mákem. Zákon nevyžaduje povolení k získávání, skladování a zpracování konopí k průmyslovým a pokusnickým účelům, jakož i obchodu s konopím za těmito účely. Pěstitelé konopí na rozloze větší než 100 m2 mají ohlašovací povinnost u místně příslušného pracoviště celní správy. Místo nevyhovujících odrůd Rastislavické a UNICO B byly v roce 1999 do Listiny povolených odrůd ČR zapsány dvě odrůdy technického konopí, Ukrajisnká JUSO 11 a polská odrůda BENIKO, s obsahem THC hluboko pod 0,3 %. Distribucí osiva byla Ministerstvem zemědělství ČR pověřena firma Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Platná legislativa však umožnila dovoz osiva i dalším subjektům se šlechtitelskou licencí. Po vstupu do EU a otevření trhu s komoditami je možné dovézt a vysévat jakoukoli odrůdu zapsanou na listině povolených odrůd EU, např. Fedora, Futura, Kompolti ad. U nás je v současné době uvedena v seznamu odrůd, zapsaných ve Státní odrůdové knize, pouze odrůda Beniko.

V roce 2001 bylo pěstování konopí setého, jak pro vlákno, tak i pro energetické využití zařazeno do systému státní podpory v rámci programu omezení produkce potravin a krmiv na orné půdě (uvádění půdy do klidu). Nařízením vlády č. 86/2001 Sb. byly stanoveny podmínky pro poskytování finanční podpory (5500Kč/ha). Žadatel o tuto podporu musí doložit, že konopnou produkci dodal odběrateli za jiným využitím, než je produkce krmiv, osiv nebo potravin. V roce 2004 klesla podpora na 2000Kč/ha. Dotaci 2700Kč/t zpracovaných stonků ale obdržel i prvozpracovatel. Další pokles podpůrných dotací je očekáván i v dalších letech. Rozvoj konopářství byl od poloviny 90. let určován především zájmem tradičních zpracovatelů lnu, kteří využívají podobné technologické postupy. Jednotlivé lnářské subjekty jsou až na výjimky sdruženy ve Lnářském svazu ČR. Pod jeho záštitou se od roku 1999 pravidelně konají  Dny lnu a konopí a Sklizňové dny konopí.

Vedle lnářů se po roce 1999 vyprofilovaly nové, výhradně na konopí zaměřené subjekty. V dubnu 1999 vzniklo občanské sdružení Konopa, které pomocí webových stránek, účastí na ekologických a kulturních událostech a pořádáním odborných i laických vzdělávacích i prodejních akcí (např. veletrhu Kono-business) šíří informace o ekologických, ekonomických a sociálních benefitech hospodářského využití konopí, zprostředkovává komunikaci jednotlivých subjektů a podporuje tak rozvoj konopářství v ČR. V roce 2005 se velká část podnikatelských subjektů sdružila v nově vzniklém Konopářském svazu České republiky (KSČR). Ten nově zastupuje zájmy producentů konopí před státními úřady. Usiluje také o vznik odbytového družstva a dalších podpůrných struktur.

Mezi pěstováním konopí a produkcí konopných výrobků od počátku chyběl článek prvozpracovatelství, tedy tzv. tírna. Tírna slouží v řetězci zpracování konopí k oddělení vlákna od dřevité hmoty stonku – pazdeří. Jestliže se po počátečních neúspěšných pokusech některým zemědělcům dařilo v dalších letech konopí sklízet, zpracování sklizených stonků se dlouho vyřešit nedařilo. Předmětem státní podpory konopného sektoru byla proto v roce 2002 desetimilionová dotace ministerstva průmyslu a obchodu na nákup představené linky pro prvotní zpracování konopného stonku z kulatých balíků. Linku o výkonu 2000 kg/h zakoupil závod na zpracování lněných stonků Lenka Kácov. Výkupní podmínky nastavené vedením závodu trvající nedostupnost skutečně spolehlivé sklizňové techniky ale dál odrazují případné zájemce o pěstování. Pro pěstitele ze vzdálenosti větší než 30 km se prodej materiálů do Lenky Kácov nevyplatí. Tírna tak ve dvousměnném provozu zpracovává místo konopí olejný len. Zájemci o pěstování technického konopí proto musí hledat jiné možnosti. Jednou z nich je malokapacitní tírenská linka Jihočeských Strojních dílen České Budějovice-Homole. Prototyp zařízení je instalován a zdokonalován přímo v zemědělském provozu v Chlumu u Rakovníka. V současné době dosahuje kvalita výstupní vlákenné suroviny kvality vyžadované papírenským průmyslem (obsah pazdeří aj. nečistot do 20 %). Odběratelem takového vlákna jsou např. Olšanské papírny, které využívají konopnou koudel pro výrobu cigaretových papírků. Využitelná roční kapacita papíren je 3 – 5 tisíc tun vlákna, což představuje produkci z 2-4 tisíc hektarů.

Na území ČR kromě toho v současnosti fungují tři závody, které zpracovávají vlákenné materiály pro automobilový průmysl. Jejich roční zpracovatelská kapacita přesahuje 1000 tun vlákna, což představuje možnost navýšit plochy o dalších 500-1000 ha. Poptávka po konopné surovině u nás tedy dlouhodobě několikanásobně převyšuje nabídku. S ohledem na tuto skutečnost je uváděn předpoklad vysokého nárůstu pěstované plochy v následujících 10 letech. Podmínkou odbytu je cena konkurenceschopná cenám lnu, juty, kenafu a dalších vláken ze zahraničí.

Zemědělci (a nejen ti čeští) pod tlakem konkurence v odbytu potravinářských plodin stále častěji pátrají po alternativách, které by jim zajistily stabilní příjem a perspektivu dalšího rozvoje hospodářství. Nedořešené problémy se sklizní a prvozpracováním  u nás donedávna brzdily růst konopařství jako jedné z atraktivních alternativ. Osevní plochy se tak od roku 1999 až do roku 2005 pohybovaly převážně pod hranicí 400 ha. V pěstebním období roku 2006 však došlo na české konopné scéně k průlomu, když se podnikatelské skupině z Hodonínska podařilo zainvestovat tírnu domácí výroby s kapacitou cca 1000 ha. Osevní plochy se na to konto vyšplhaly na necelých 1300 ha. Zda bude tento trend pokračovat, závisí především na schopnosti ostatních zainteresovaných subjektů získávat investice, třeba i ty dostupné v rozvojových fondech EU, pro životaschopné realizační projekty. Vzhledem k nedostatku velkých investorů (a nižší míře rizika) se zdá být nejschůdnějším řešením využití malokapacitních zpracovatelských technologií (s roční kapacitou kolem 350-500 ha). Vývoj malokapacitních technologií probíhá paralelně v různých zemích světa (Rakousku, Velké Británii, Kanadě, Švýcarsku). Před dvěma lety na tuto oblast zaměřila pozornost také česká konstrukční kancelář Tebeco, která od té doby rozvíjí komplexní výrobní program zpracování technického konopí. Rok 2007 přinesl první úspěchy se sklizňovou technikou práce na vývoji mobilního dekortikátoru, technologie vynalezené Georgem W. Schlichtenem počátkem 20. století v USA, jsou úkolem pro následující období. Lokálně zakotvené zpracovatelny využívají energeticky nenáročných malokapacitních technologií plně naplňují kritéria ekologicky šetrné a díky uzavřenému cyklu výroby (omezení dopravy odbytem v regionu, výrobou energie z odpadů z výroby) také konkurenceschopné produkce. Spolu s možností rozvinutí regionálních druhozpracovatelských provozů pak nabízejí perspektivu pro oživení hospodářské aktivity na venkově a tím i dlouhodobé zlepšování životní úrovně jeho obyvatel.

Převzato z: www.KONOPNYSHOP.cz

ZAJÍMAVOSTI O KONOPÍ

Výběr toho nejzajímavějšího o konopí.

Převzato z: www.KONOPNYSHOP.cz

DR. LUMÍR ONDŘEJ HANUŠ

Představení pana Lumíra Ondřeje Hanuše mezinárodně uznávaného analytického chemika v oboru farmaceutické chemie českého původu.

Doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc., Dr.h.c. (nar. 1947) vystudoval analytickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na konci sedmdesátých let se začal v USA věnovat výzkumu konopí. V roce 1990 přijal pozvání z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, kde působí dodnes. Je mezinárodně uznávaný analytický chemik v oboru farmaceutické chemie českého původu, který dodnes pracuje na nejprestižnějším světovém vědeckém pracovišti zkoumajícím konopí. Je členem mezinárodní společnosti pro výzkum cannabinoidů.

Dr. Hanuš je vzdáleně příbuzný s význačným českým chemikem, akademikem prof. Ing. Josefem Hanušem, po němž je pojmenována Hanušova medaile, nejvyšší vyznamenání České chemické společnosti, udělované od roku 1966 za zásluhy o rozvoje chemie jako oboru. V roce 2005 se stal laureátem tohoto vysokého vědeckého vyznamenání Dr. Lumír Ondřej Hanuš. Jeho práce jsou už více než 4000krát citovány ve světových vědeckých publikacích.

VĚDECKÝ ÚSPĚCH DOKTORA HANUŠE

Jestliže vědecká práce vyjde v renomovaném časopise Science za 4 měsíce od zaslání rukopisu, pak to znamená, že prošla ostrou vstupní recenzí urychleně a přináší vskutku světově prioritní výsledek na horké téma. Takovou je práce ,,Isolation and structure of brain constituent that binds cannabinoid receptor“.

Pouhé 4 stránky časopisu stačí na sdělení světového objevu. Informaci o něm zaznamenaly světové tiskové kanceláře a otiskl i denní tisk. Spoluautorem objevu je pan RNDr. Lumír Hanuš, CSc.

Objev je výsledkem základního experimentálního výzkumu z hraniční oblasti molekulární a buněčné biologie, chemie a farmakologie. Kromě teoretického poznání nabízí klinické implikace a výhled na aplikační využití.

Problém práce spočíval v otázce: která látka produkovaná mozkovými buňkami se přirozeně na molekuly canabinnoidního receptoru vlastně váže? Právě hledání této přirozené látky v mozkové tkáni se stalo předmětem projektu mezinárodní pracovní skupiny: molekulárního biologa (USA), analytického chemika (ČR), farmakologa, techn. asistenta a studenta (všichni 3 ze Skotska), organického chemika syntetika, dalšího farmakologa, dvou odborníků ve hmotné spektrometrii a chemika – specialisty na konopí (všech 5 z Izraele).

Projekt měl podporu tří grantů. Hnací silou a duší projektu byli Dr. Devane a Dr. Hanuš. Po dlouhé intenzivní práci se jim podařilo najít přirozený mozkový produkt – chemickou sloučeninu pro cannabinoidní receptor. Izolovali jej z prasečích mozků (6 gramů z každých 4,5 kg mozku), určili strukturu jeho molekuly a potvrdili jeho ligandovou funkci syntézou. Látku nazvali anandamid podle sanskrtového slova ananda (vnitřní štěstí) a ověřili její psychotropní účinek. Testování těchto účinků se dělo na základě změn (analogických) v chování potkanů, kterým byla látka podána. Zjistili, že chemicky je tato látka arachidonyletanolamid, jeden z derivátů kyseliny arachidonové, která má klíčovou roli v mnoha přirozených funkcích organismu. Po této látce pátrala ve světě více let 4 špičková pracoviště bezvýsledně. Teprve metodický nápad Dr. Hanuše umožnil její izolaci a identifikaci v izraelském ústavu prof. Melachoulama.

Dr. Hanuš pokračuje v Jeruzalémě na výzkumu dalších dvou látek izolovaných z mozku, z nichž jedna je podstatně aktivnější než anandamid. Doufáme, že dokončí se spolupracovníky výzkum slibující další světovou prioritu a otevírající možnost praktického využití v medicíně.

Rozhovor s profesorem Lumírem Hanušem o tom, proč podporuje konopí jako léčebný prostředek, čím konopí prospívá našemu zdraví. Záznam rozhovoru s Lumírem Hanušem si můžete poslechnout ZDE na stránkách Českého Rozhlasu.

převzato z: www.KONOPNYSHOP.cz

autor: M. Hejmánek


Poštovné zdarma Stačí u nás nakúpiť minimálne za 99€


Kamenná predajňa Navštív nás: Štúrova 54, 927 01 Šaľa


Potrebuješ sa poradiť? +421 915 796 814 | info@euforiaheadshop.sk